Jak komunikovat s lidmi se zdravotním postižením: 13 kroků

Obsah:

Jak komunikovat s lidmi se zdravotním postižením: 13 kroků
Jak komunikovat s lidmi se zdravotním postižením: 13 kroků

Video: Jak komunikovat s lidmi se zdravotním postižením: 13 kroků

Video: Jak komunikovat s lidmi se zdravotním postižením: 13 kroků
Video: Neobvyklý výlet do světa lidí s postižením - zážitková výstava Lidé odvedle v Jičíně 2024, Březen
Anonim

Není neobvyklé cítit se trochu nejistě při rozhovoru s někým, kdo má fyzické, smyslové nebo intelektuální postižení, nebo s ním komunikovat. Socializace s lidmi s postižením by se neměla lišit od jakékoli jiné socializace. Pokud však nejste obeznámeni s daným postižením, můžete se obávat, že řeknete něco urážlivého nebo uděláte špatnou věc nabídnutím pomoci.

Kroky

Část 1 ze 2: Mluvit s někým s postižením

Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 1
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 1

Krok 1. Buďte především ohleduplní

Někomu, kdo má zdravotní postižení, by měl být poskytován stejný respekt jako komukoli jinému. Dívejte se na ostatní jako na lidi, ne na poruchy. Zaměřte se na osobu po ruce a její individuální osobnost. Pokud musíte zdravotnímu postižení dát „štítek“, je nejlepší se zeptat, jaké terminologii dávají přednost, a držet se termínů, které si zvolí. Obecně byste se měli řídit zlatým pravidlem: chovejte se k ostatním tak, jak byste chtěli, aby se oni chovali k vám.

  • Mnoho, ale ne všichni, lidé s postižením dávají přednost jazyku „lidé na prvním místě“, který staví jméno nebo osobu před zdravotní postižení. Například byste řekli „jeho sestra, která má Downův syndrom“, než „jeho sesterská sestra“.
  • Mezi další příklady vhodných jazyků pro první lidi patří: „Robert má dětskou mozkovou obrnu“, „Leslie je slabozraká“nebo „Sarah používá invalidní vozík“, než aby někomu řekla „je mentálně/fyzicky postižený/postižený“(oba jsou často vnímány jako patronující termíny) nebo odkazující na „slepou dívku“nebo „dívku na invalidním vozíku“. Pokud je to možné, vyhýbejte se těmto obecným výrazům při odkazování na lidi. Zatímco některým lidem připadá slovo „zdravotně postižené“nepříjemné, jiní ho používají k popisu sebe sama, protože se cítí vymazáni, když s ním zacházejí jako se špatným slovem a jejich postižení je součástí toho, kým jsou. Vezměte si vedení od osoby, se kterou komunikujete. Pokud o sobě říkají, že jsou „zdravotně postižení“, zeptejte se, zda jim vyhovuje, když jsou takto popisováni, nebo proč se rozhodli takto sami sebe charakterizovat. Pomůže vám to nahlédnout do jejich perspektivy.
  • Stojí za zmínku, že normy označování se mezi lidmi a skupinami velmi liší. Zejména mnoho hluchých, nevidomých a autistických jedinců odmítlo jazyk první osoby a dává přednost jazyku „identifikovat nejprve“(například „Anisha je autistická“). Jako další příklad je ve světě neslyšících běžné vidět termíny neslyšících nebo nedoslýchavých používaných k popisu jejich postižení, ale termín Neslyšící (s velkými písmeny D) označuje jejich kulturu nebo někoho, kdo je její součástí. Pokud máte pochybnosti, slušně se zeptejte jednotlivce, se kterým mluvíte, co preferuje.
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 2
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 2

Krok 2. Nikdy nemluvte s někým s postižením

Bez ohledu na to, že jde o jejich schopnosti, nikdo nechce, aby se s ním zacházelo jako s dítětem nebo aby byl sponzorován. Když mluvíte s někým s postižením, nepoužívejte dětskou slovní zásobu, jména domácích mazlíčků ani hlasitější než průměrný mluvící hlas. Nepoužívejte patronující gesta, jako je poplácávání po zádech nebo po hlavě. Tyto návyky sdělují, že si myslíte, že osoba s postižením vám není schopna porozumět, a že je přirovnáváte k dítěti. Používejte pravidelně mluvící hlas a slovní zásobu a mluvte s nimi stejně, jako byste mluvili s někým bez postižení.

  • Je vhodné zpomalit vaši řeč u někoho, kdo špatně slyší nebo má kognitivní postižení. Stejně tak může být přijatelné mluvit s lidmi, kteří mají ztrátu sluchu hlasitějším než průměrným hlasem, aby vás mohli slyšet. Obvykle vám to někdo zmíní, pokud mluvíte příliš potichu. Můžete se také zeptat, zda mluvíte příliš rychle, nebo je požádat, aby vám řekli, zda potřebujete zpomalit nebo v případě potřeby mluvili jasněji.
  • Nebojte se, že byste museli redukovat svou slovní zásobu na ta nejzákladnější slova. Jediný případ, kdy budete požádáni o zjednodušení jazyka, je, když mluvíte s někým, kdo má vážné intelektuální nebo komunikační potíže. Je nepravděpodobné, že by bylo zmatení vašeho konverzačního partnera považováno za slušného a ani nemluvil s někým, kdo není schopen sledovat, o čem mluvíte. Pokud však máte pochybnosti, mluvte lhostejně a zeptejte se na jejich jazykové potřeby.
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 3
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 3

Krok 3. Nepoužívejte štítky ani urážlivé výrazy, zejména příležitostně

Štítky a hanlivé názvy nejsou vhodné a je třeba se jim vyhýbat v rozhovoru s někým, kdo má zdravotní postižení. Identifikovat někoho podle jeho postižení nebo přiřadit označení, které je urážlivé (například zmrzačené nebo handicapované), je zraňující i neuctivé. Vždy dávejte pozor na to, co říkáte, a v případě potřeby cenzurujte svůj jazyk. Neustále se vyhýbejte jménům jako blázen, retard, mrzák, spastik, trpaslík atd. Dávejte pozor, abyste místo jména nebo role neidentifikovali někoho podle jeho postižení.

  • Pokud představíte někoho s postižením, nemusíte také představovat postižení. Můžete říci „Toto je moje spolupracovnice, Susan“, aniž byste řekli „Toto je moje spolupracovnice, Susan, která je hluchá.“
  • Pokud používáte běžnou frázi jako „Musím běžet!“někomu na invalidním vozíku, neomlouvej se. Tyto typy frází nemají být zraňující a omluvou jednoduše upozorníte na své povědomí o jejich postižení.
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 4
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 4

Krok 4. Mluvte přímo k osobě, ne k pobočníkovi nebo překladateli

Je frustrující, když se někdo s postižením musí vypořádat s tím, že s ním nikdy nemluví přímo, pokud má přítomného asistenta nebo překladatele. Stejně tak mluvte spíše s osobou na invalidním vozíku než s osobou, která stojí vedle nich. Jejich tělo možná nepracuje naplno, ale to neznamená, že jejich mozky ne! Pokud mluvíte s někým, kdo má zdravotní sestru na pomoc, nebo s někým, kdo je hluchý a má tlumočníka do znakového jazyka, měli byste vždy mluvit přímo s postiženou osobou.

I když tato osoba nemá typický naslouchající jazyk těla (např. Autista, který se na vás nedívá), nepředpokládejte, že vás neslyší. Mluv s nimi

Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 6
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 6

Krok 5. Buďte trpěliví a v případě potřeby se ptejte

Může být lákavé zrychlit konverzaci nebo dokončit věty někoho s postižením, ale může to být neúctivé. Vždy je nechte mluvit a pracovat svým vlastním tempem, aniž byste je nutili mluvit, přemýšlet nebo se pohybovat rychleji. Navíc, pokud něčemu nerozumíte, protože někdo mluví příliš pomalu nebo příliš rychle, nebojte se klást otázky. Za předpokladu, že víte, co někdo řekl, může být škodlivé a trapné, pokud ho mýlíte, proto to vždy pečlivě zkontrolujte.

  • Někdo s vadou řeči může být obzvláště obtížně pochopitelný, proto nespěchejte, aby mluvili rychleji, a požádejte ho, aby se v případě potřeby zopakoval.
  • Někteří lidé potřebují více času na zpracování řeči nebo přeměnu svých myšlenek na mluvená slova (bez ohledu na intelektuální schopnosti). Je v pořádku, pokud jsou v konverzaci dlouhé pauzy.
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 7
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 7

Krok 6. Nebojte se zeptat na zdravotní postižení člověka

Možná není vhodné ptát se na něčí postižení ze zvědavosti, ale pokud máte pocit, že by vám to mohlo pomoci situaci usnadnit (jako když se někoho zeptáte, jestli by místo schodiště raději s vámi jel výtahem, pokud vidíte mají potíže s chůzí), je vhodné klást otázky. Je pravděpodobné, že byli během svého života opakovaně dotazováni na své postižení a věděli, jak to vysvětlit v několika větách. Pokud je postižení způsobeno nehodou nebo osobě připadají informace příliš osobní, s největší pravděpodobností odpoví, že o nich raději nebude diskutovat.

Za předpokladu, že víte, jaké je jejich postižení, může být urážlivé; je lepší se ptát, než předpokládat znalosti

Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 8
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 8

Krok 7. Uvědomte si, že některá postižení nejsou viditelná

Pokud vidíte někoho, kdo se zdá být schopen parkování na handicapovaném místě, nekonfrontujte ho a neobviňujte ho z nedostatku zdravotního postižení; mohou mít postižení, které nevidíte. Někdy se jim říká „neviditelné postižení“, postižení, která nelze hned vidět, jsou stále postiženími.

  • Dobrým zvykem je chovat se ke všem laskavě a ohleduplně; nemůžete poznat něčí situaci pouhým pohledem na něj.
  • Některá postižení se mění ze dne na den: někdo, kdo včera potřeboval invalidní vozík, může dnes potřebovat jen hůl. To neznamená, že to předstírají nebo se „zlepšují“, jen že mají dobré i špatné dny jako všichni ostatní.

Část 2 ze 2: Interakce přiměřeně

Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 9
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 9

Krok 1. Postavte se do pozice někoho s postižením

Může být snazší pochopit, jak komunikovat s lidmi s postižením, pokud si sami představíte, že byste měli nějaké postižení. Zamyslete se nad tím, jak byste chtěli, aby s vámi lidé mluvili nebo se k vám chovali. Je pravděpodobné, že jste chtěli, aby se s vámi zacházelo stejně jako teď.

  • Proto byste měli mluvit s lidmi s postižením stejně jako s kýmkoli jiným. Přivítejte nového spolupracovníka se zdravotním postižením stejně jako kohokoli jiného, kdo je na vašem pracovišti nový. Nikdy se nedívejte na někoho s postižením ani se nechovejte povýšeně nebo povýšeně.
  • Nezaměřujte se na postižení. Není důležité, abyste zjistili povahu něčího postižení. Je jen důležité, abyste se k nim chovali stejně, mluvili s nimi jako ke komukoli jinému a jednali byste tak, jak byste se normálně chovali, kdyby do vašeho života vstoupil nový člověk.
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 10
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 10

Krok 2. Nabídněte skutečnou pomoc

Někteří lidé váhají nabídnout pomoc někomu s postižením, protože se obávají, že je urazí. Pokud nabízíte pomoc kvůli předpokladu, že někdo nemůže něco udělat sám, vaše nabídka by mohla být urážlivá. Jen velmi málo lidí by se však urazilo skutečnou, konkrétní nabídkou pomoci.

  • Mnoho lidí s postižením váhá požádat o pomoc, ale může být za nabídku vděční.
  • Pokud například půjdete nakupovat s přítelem, který používá invalidní vozík, můžete se zeptat, zda potřebují pomoc s přenášením svých tašek nebo s připojením k invalidnímu vozíku. Nabídnout pomoc příteli není obvykle urážlivé.
  • Pokud si nejste jisti konkrétním způsobem pomoci, můžete se zeptat: „Mohu vám právě teď něco udělat?“
  • Nikdy nikomu 'nepomáhejte', aniž byste se nejprve zeptali; například nechytejte něčí invalidní vozík a nepokoušejte se ho vytlačit na strmou rampu. Místo toho se zeptejte, zda potřebují tlačit, nebo zda můžete udělat něco jiného, abyste jim usnadnili navigaci v terénu.
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 11
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 11

Krok 3. Služební zvířata ignorujte

Služební zvířata mohou být roztomilá a dobře vycvičená, což z nich činí ideální kandidáty na mazlení a hraní. Používají se však k pomoci osobě s postižením a jsou nezbytné pro plnění běžných úkolů. Pokud si uděláte čas na hraní se zvířetem bez žádosti o svolení, možná tím odvádíte pozornost zvířete od důležitého úkolu, který musí pro svého majitele vykonávat. Pokud vidíte služební zvíře v akci, neměli byste ho rozptylovat mazlením. Pokud zvíře neplní žádné úkoly, můžete požádat majitele o povolení pohladit ho nebo si s ním hrát. Mějte však na paměti, že můžete být odmítnuti, v takovém případě byste neměli být naštvaní nebo zklamaní.

  • Bez svolení nepodávejte krmivo pro zvířata ani žádné pamlsky.
  • Nesnažte se odvést pozornost služebního zvířete tím, že mu říkáte mazlíček, i když ho ve skutečnosti nepohladíte ani se ho nedotknete.
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 12
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 12

Krok 4. Vyhněte se hraní s něčím invalidním vozíkem nebo chodícím zařízením

Invalidní vozík se může zdát jako dobré místo k opření paže, ale to může být pro osobu, která na něm sedí, nepříjemné nebo nepříjemné. Pokud nebudete požádáni o pomoc někomu tlačením nebo pohybem jeho invalidního vozíku, nikdy byste se ho neměli dotýkat ani si s ním hrát. Stejná rada platí pro chodce, koloběžky, berle nebo jakékoli jiné zařízení, které někdo používá pro každodenní fungování. Pokud někdy cítíte potřebu přesunout něčí invalidní vozík, měli byste nejprve požádat o svolení a počkat na jeho odpověď. Nežádejte, abyste si hráli s něčím na invalidním vozíku, protože je to dětinská otázka a člověku to může připadat nepříjemné.

  • Zacházejte s vybavením pro postižené jako s prodloužením jeho těla: někoho byste nechytili a nepohnuli ani se nerozhodli opřít o jeho rameno. Chovejte se stejně k jejich vybavení.
  • Nikdy byste se neměli dotýkat žádného nástroje nebo zařízení, které by osoba mohla použít při pomoci se svým postižením, jako je ruční překladač nebo nádrž s kyslíkem, pokud k tomu nebudete vyzváni.
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 13
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 13

Krok 5. Uvědomte si, že většina lidí se zdravotním postižením se přizpůsobila

Některá postižení jsou přítomna od narození a jiná přicházejí později v životě v důsledku vývoje, úrazu nebo nemoci. Ať už se postižení vyvinulo jakkoli, většina lidí se učí, jak se přizpůsobit a samostatně o sebe pečovat. Většina je v každodenním životě nezávislá a vyžaduje jen malou pomoc ostatních. V důsledku toho může být urážlivé nebo otravné předpokládat, že někdo s postižením nemůže dělat mnoho věcí, nebo se neustále snažit dělat věci za něj. Pokud hodně času pomáháte a dětským hlasem, může to být nepříjemné. Pracujte za předpokladu, že daný člověk zvládne jakýkoli úkol, který má po ruce.

  • Osoba, která se stane postiženou následkem úrazu v pozdějším životě, může vyžadovat více pomoci než osoba s celoživotním postižením, ale měli byste vždy počkat, až vás požádá o pomoc, než předpokládáte, že ji potřebují.
  • Nevyhýbejte se tomu, abyste někoho se zdravotním postižením požádali, aby provedl určitý úkol, protože se obáváte, že ho nemůže splnit.
  • Pokud nabízíte pomoc, udělejte nabídku skutečnou a konkrétní. Pokud nabízíte z místa skutečné laskavosti, a nikoli z předpokladu, že daný člověk nemůže něco udělat, je méně pravděpodobné, že urazíte.
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 14
Interakce s lidmi se zdravotním postižením Krok 14

Krok 6. Vyhněte se překážek

Snažte se být zdvořilí k lidem s tělesným postižením tím, že budete stranou. Posuňte se do strany, pokud uvidíte někoho, kdo se pokouší navigovat na invalidním vozíku. Odsuňte nohy z cesty někoho, kdo používá hůl nebo chodítko. Pokud si všimnete, že se někdo nezdá být silný a stabilní na nohou, nabídněte pomoc slovně. Neinvazujte do něčího osobního prostoru, stejně jako byste nenapadli nikoho jiného. Pokud vás však někdo požádá o pomoc, buďte připraveni ji poskytnout.

Nedotýkejte se něčího vybavení nebo zvířete, aniž byste o to žádali. Nezapomeňte, že invalidní vozík nebo jiná pomůcka je osobní prostor; je to součást člověka. Respektujte to prosím

Tipy

  • Někteří lidé mohou odmítnout pomoc, a to je v pořádku. Někteří lidé nemusí pomoc potřebovat a jiní by se mohli stydět, kdybyste si všimli jejich potřeby pomoci nebo nechtěli vypadat slabí. V minulosti mohli mít špatné zkušenosti s jinými lidmi, kteří jim pomáhali. Neber si to osobně; jen jim popřát.
  • Vyhněte se domněnkám. Je ignorantní dělat jakékoli druhy předpovědí na základě něčích vnímaných schopností nebo postižení, např. za předpokladu, že lidé se zdravotním postižením/podmínky nikdy ničeho nedosáhnou/najdou práci/budou mít vztah/vdají se/budou mít děti atd.
  • Někteří lidé se zdravotním postižením a podmínkami mohou být otevřeni šikaně, zneužívání, zločinům z nenávisti, nespravedlivému zacházení a diskriminaci a mohou se pro ně snadno stát obětí. Šikana, zneužívání a diskriminace jakéhokoli druhu je nesprávná, neférová a nezákonná. Vy i ostatní máte právo být vždy v bezpečí, je s vámi zacházeno s respektem, laskavostí, poctivostí, spravedlivě a důstojně. Nikdo si nikdy nezaslouží šikanu, zneužívání, zločin z nenávisti, nekalé zacházení jakéhokoli druhu. Problém mají a šikanují tyrani, násilníci, ne vy.
  • Někteří lidé si přizpůsobí pomocná zařízení - hole, chodítka, invalidní vozíky atd. V některých případech jde o vzhled. Pochválit někoho na atraktivně navržené hůlce je naprosto v pořádku. Koneckonců si vybrali hůl částečně, protože si mysleli, že to vypadá hezky. V ostatních je to o funkci. Někomu, kdo si ke svému chodítku připevnil držák na pohár a baterku, pravděpodobně nebude vadit, když to komentujete nebo požádáte o bližší pohled; je to rozhodně zdvořilejší než zírat z dálky.
  • Někdy může být nutné udělat krok zpět a uvést věci na pravou míru. Zkazí vám to dítě bzučením klid a pohodu? Než odletíte z kliky, zeptejte se sami sebe, proč. Zeptejte se sami sebe, jaký životní styl může dítě mít a s jakými obtížemi se může potýkat. Pak pro vás může být snazší obětovat se díky lepšímu porozumění.
  • Interakce s více různými lidmi může lidem ve vašem okolí udělat větší pohodlí.
  • Pokud vaše škola nabízí program na pomoc dětem s mentálním postižením, využijte příležitosti! Je to velká zábava.

Doporučuje: